Ojedinělé hudební těleso s vysokou uměleckou i interpretační úrovní, nezvykle širokým žánrovým záběrem a netradičním repertoárem, který v počátcích vycházel zejména z folkloru. V roce 1978 převzal umělecké vedení hudební složky Jiří Pavlica a soubor se začal postupně transformovat. Dramaturgie čerpá z regionálních souvislostí a všímá si lidového umění v širším geografickém a historickém kontextu (soubor příležitostně používá i některé méně známé nástroje, např. trumšajt, niněru, grumle, křivé rohy, ochlebky, malý cimbálek, okarínu, aj.). Postupně se začala významně prosazovat autorská tvorba Jiřího Pavlici, která zcela převládá v posledních projektech. Dnes je Hradišťan profesionálním tělesem, které programově pracuje s odkazem lidové tradice a jejím filozofickým přesahem. Často a rád proniká za hranice hudebních žánrů a spolupracuje s osobnostmi kultur celého světa. Mezi kmenové sólisty patří Alice Holubová, Jiří Pavlica a David Burda.
Způsob práce, dramaturgie a umělecká úroveň řadí Hradišťan k originálním a nezaměnitelným tělesům české hudební scény. Je častým hostem TV pořadů, domácích i zahraničních festivalů tradiční, alternativní, ale i vážné hudby, kde získal řadu ocenění. Častá je i spolupráce s rozhlasem a filmem. Muzika Hradišťan natočila více než 25 stěžejních zvukových nosičů a na mnoha dalších spolupracovala. Tleskali mu diváci 4 kontinentů.
Studoval muzikologii na Univerzitě Palackého v Olomouci, housle na konzervatoři v Brně u Stanislava Tomáška a Pavla Kyncla a kompozici na JAMU v Brně u Arnošta Parsche a Zdeňka Pololáníka. Jeho interpretační a tvůrčí činnost je úzce spjata především se souborem Hradišťan, jehož uměleckým vedoucím je od roku 1978. Dokáže s ním obsáhnout dramaturgický oblouk od lidové tradice až po oblast soudobé hudby.
Jiří Pavlica má za sebou výraznou hudební činnost: bohatou diskografii s vlastními autorskými projekty, četná autorství filmové a divadelní hudby, pravidelné koncerty doma i v zahraničí. Jeho práce získala odborná ocenění (cena Českého hudebního fondu, ceny z mezinárodní rozhlasové soutěže Prix Bratislava, cenu nezávislých novinářů Žlutá ponorka aj.) i několik "zlatých desek" za nejprodávanější alba (např. Ozvěny duše, Mys Dobré naděje – ve spolupráci s jihoafrickým multiinstrumentalistou Dizu Plaatjiesem) a "platinovou desku" (O slunovratu – na verše Jana Skácela). O šíři jeho záběru a schopnosti spojovat lidi i projekty z různých hudebních břehů svědčí spolupráce s řadou výtečných interpretů a souborů (Filharmonie Brno, Symfonický orch. hl. města Prahy FOK, Pražská komorní filharmonie, Komorní orchestr Leoše Janáčka Ostrava, Bambini di Praga, Spirituál kvintet, Emil Viklický, Vlasta Redl aj.), včetně zahraničních (Alistair Anderson - Velká Británie, Yas Kaz – Japonsko, Dizu Plaatjies - Jihoafrické republika). Jiří Pavlica se autorsky uplatňuje rovněž v oblasti volné soudobé tvorby (Missa brevis pastoralis, Oratorium smíru, suita dialogů Chvění).